Monitoring ledovců

Náročný výzkum

Od roku 1986 realizovala skupina českých speleologů soustředěných kolem firmy Speleo Řehák již 17 glaciospeleologických polárních expedicí za účelem průzkumu nitra subpolárních ledovců a kryokrasu v jihozápadních Špicberkách. Součástí průzkumu je mimo jiné dokumentace a výzkum drenážního systému ledovců Werenskiold, Nannbreen a Torellbreen, probíhající prostřednictvím mapování vybraných ledovcových jeskyní a zaměřování pozice čel ledovců v rámci jednotlivých realizovaných expedic. Shromážděná data poskytují komplexní pohled na dlouhodobé změny těchto jedinečných ekosystémů v kontextu posledních více než 35 let.

Modelace chodeb ledovcových drenážních systémů probíhá prostřednictvím termoeroze proudící vodou a jejich případného opakovaného zaplavování vodou z tající sněhové i ledové pokrývky ledovce a okolních skal. Obrovské množství vody s sebou nese jemný písek i balvany vznikající působením obrovských tlaků ledovce na skalnaté podloží, který chodby dále brousí a vymílá. K modelaci tak dochází i v důsledku pohybu a plasticity vlastního ledovce.

Díky nepřístupnosti drenážních systémů, dané jednak jejich geografií, tak i skutečností, že bez speciálního speleologického vybavení, dlouholetých zkušeností a velkého odhodlání je nemožné se do ledovce dostat, i extrémně násilnou podobou modelačních procesů (chodbami se doslova valí ohromné množství vody, někdz s kusy ledu a kamením) existuje v tomto prostředí jen málo dlouhodobých měření – jejich délka se většinou pohybuje ve dnech, maximálně týdnech.

Prezentováno na

Workshop on Changes of the Polar Ecosystem
20. výroční zasedání Polární sekce České geografické společnosti
Špindlerův Mlýn 7.11.2019

Populárně naučná přednáška v Hluboké nad Vltavou
Hluboká nad Vltavou 16.9.2020

Workshop on Changes of the Polar Ecosystem
21. výroční zasedání Polární sekce České geografické společnosti
Česká Skalice 14.10.2021

50-lecie Stacji Polarnej im. Stanisława Baranowskiego
Wroclaw 23.4.2022

Projekt Caveman

Od začátku jsme věděli, že sondy musí odolat tlaku přes 1,5 Mpa, extrémnímu mechanickému namáhání od proudícího ledu a kamení, dopadu vody a balvanů z více než 50metrové výšky i opakovanému zamrznutí – pocitové teploty zde při vánicích klesají až na -70 °C.

Tato výzva nás zaujala natolik, že jsme na sondách začali pracovat okamžitě, a protože by náklady na takový projekt byly pro nadšeneckou skupinu polárníků likvidační, rozhodli jsme se vývoj sond financovat sami.

Sondy jsme koncipovali jako samostatné jednotky se vzájemným jištěním – sondy v pravidelných intervalech sdílí měřená data, aby i v případě ztráty kterékoliv z nich zůstala zachována všechna data, která se jim v rámci celé skupiny podařilo naměřit.

K sondám jsme vyrobili přenosné zařízení pro detekci dosahu jejich signálu a konfiguraci celé sítě v místě instalace – centrální jednotku schopnou přenášet měřená data přes satelit a speciální magnetické přepínače, které umožňují snadnou aktivaci jednotek i uprostřed vodopádu studené vody – lze je tak například uvést do režimu spánku nebo naopak do režimu určeného pro vyčítání dat zpátky v laboratoři.

Sondy v tomto neúprosném prostředí úspěšně absolvovaly 1 500 dní nepřetržitého měření; data, která poskytly, poslouží k hlubšímu porozumění průběhu modelačních procesů ledovcových drenážních kanálů a jeho návaznosti na lokální počasí a klimatické změny.